Knihtisk
Johannes Gutenberg ( 1397 až 1400 – 1468 ) a jeho knihtisk
- pocházel majetné rodiny z Mohuče
- kvůli sporům ve společnosti se stěhuje do Štrasburku roku 1420, kde se původně zabývá výrobou zrcadel. Roku 1450 je mu připisován vynález knihtisku. Měl však málo prostředků na výrobu knih a tak byl závislý na svém spolupracovníkovi Johannesovi Fustovi.
- díla: Zlomek knih Sybiliných ( 1445 ), dvaačtyřiceti řádková bible, a tří díly šestatřiceti řádkové bible.
- na závěr svého života přišel o zrak.
3) První tiskárny u nás
Za průkopníky tisku v našich zemí lze považovat zejména Daniela Adama z Veleslavína a Jiřího Černého Rožďalovského, což byl Veleslavínův tchán. První tiskárnu na území Prahy na Malé Straně založil Batroloměj Netolický v roce 1530. Za nějaký čas se stává dvorním tiskařem a jako spolupracovníka si přizve vyučeného knihtiskaře Rožďalovského, zvaného Melantrich. Ten v roce 1563 přestěhoval tiskárnu do svého domu U dvou velbloudů. Knihy pocházející z jeho dílny vynikaly svou grafickou úpravou a přesností tisku. Melantrich zaniká v roce 1600, smrtí Veleslavína, jeho žena a syn nedokážou již držet podnik v prosperitě a tak ho raději prodávají. ( díla: slovní Nomenclator, Kronika světa, náboženská Štít víry pravé, Škola křestaňská, lekářská Regiment zdraví ).
Další významnou tiskárnou té doby byla také Kampovo – Severýnova tiskárná. Na svoji dobu byla velmi pokroková, protože si nechala několik tisků vyrobit na zajázku třeba v Benátkách ( Benátská bible ). Před rokem 1600 se dílny na výrobu knih rozšířily do dalších častí Čech a na Moravu.
Za první český prvotisk je považována Trojánská kronika z roku 1468 vytištěna v Plzni. Stránka – 21 – 27 řádků, text psán v jednom sloupci, 390 neočíslovaných stran ( 15*25 cm )
Dále z Plzně pochází také Nový zákon z roku 1475, což je vůbec první náboženská kniha u nás.
Prameny: multimediální Ottův slovník naučný, Málá československá encyklopedie z roku 1984 2. svazek, strana 682, Česká kniha 15. a 16. stloletí, O. Muller, Grafia Praha roku 1946.